Přihlásit se  \/ 
x
Registrovat  \/ 
x

Spastická hemiparéza patří do 30 % jednostranných spastických forem dětské mozkové obrny. Hemiparéza tvoří přibližně 22,5 % z tohoto počtu ( 0,5 % zaujímá velmi vzácně se vyskytující monoparéza). Vzniká-li hemiparéza prenatálně, pak (často i z nezjištěných příčin) jako důsledek cysty v mozku, která nezasáhne pouze šedou kůru mozkovou, ale také jiná centra. Tím lze vysvětlit vyšší procento pravděpodobnosti přidružených onemocnění, než je tomu u spastické diparézy.

Spastická hemiparéza - výklad pojmu

Předpona -hemi značí, že postiženy jsou v tomto případě končetiny jedné strany těla (ruka a noha), jedná se tedy buďto o levostrannou, nebo pravostrannou hemiparézu. Hemiparéza té či oné strany vzniká v důsledku poranění nikoli téže, ale opačné mozkové hemisféry (levostranná s výskytem poranění na pravé straně mozku, pravostranná v důsledku poranění levé hemisféry).

Hemiparéza bývá rozeznatelná již v prvních měsících života, protože už v této době je patrné postižení zejména horní končetiny – ruka má nedokonalou úchopovou schopnost (či ji zcela postrádá), charakteristická je její flexe v lokti a vnitřní rotace (přitažení k hrudi). Nepodaří – li se hemiparéze zcela předejít, bývá ruka tou více postiženou končetinou a používána je zpravidla pouze jako pomocná.

U hemiparézy se může objevit jev, který je nazýván jako „hemiparetický třes“ - k tomu dochází v okamžiku, kdy se postiženou ruka pokouší uchopit nějaký předmět – čím blíže onomu předmětu je, tím silnější třes vzniká. Pod tímto pojmem lze rozumět také neovladatelný třes obou postižených končetin.

Dolní končetina bývá postižena méně, typická je (podobně jako u obou nohou v případě diparézy) vnitřní rotace špiček, zhoršená rovnováha a nášlap „přes špičku“, rovněž způsobený spasticitou všech svalových skupin dolní kočetiny. Velmi často je tato končetina opticky o něco „kratší“ než zdravá noha, což je způsobeno jednak zkrácením svalů, jednak pokrčením v koleni (k tomu, obdobně jako u diparézy, dochází v důsledku spazmu flexorů, tedy zejména podkolenních šlach).

Specificky u hemiparézy se může vyskytovat hemianopsie (výpadek zorného pole), tzv. homonymní, tedy na postižené straně – například pacient s pravostrannou hemiparézou a homonymní hemianopsií je schopen plně rozeznávat předměty před levým zorným polem či vedle něj, na straně pravé toho ale naopak je schopen jen částečně, nebo vůbec. U pacientů s levostrannou hemiparézou se může objevit také agnózie, neschopnost rozpoznávání předmětů po hmatu.

Predispozice samostatnosti u pacientů se spastickou hemiparézou

Drtivá většina pacientů se spastickou hemiparézou je schopna chůze, ať už samostatné či s menší dopomocí. Neschopnost chůze je u hemiparézy vzácná, přesto nikoli nemožná. Častější jsou však, pro postižení horní končetiny, problémy se sebeobsluhou. Samostatnost pacienta se spastickou hemiparézou je dosažitelným cílem, avšak také otázkou vytrvalosti pacienta i jeho okolí (zejména v tomto případě může, podobně jako u triparézy, sehrát význačnou roli ergoterapeut, jenž koncipuje plán, jehož je pacient s funkčním omezením jedné ruky schopen tak, aby byl zcela soběstačný).

Mnohem více než ztížená motorika však mohou cestu k samostatnosti komplikovat projevy přidružených chorob – velmi častá (podle některých studií až v 80 % případů) je epilepsie, která je ne vždy právě snadno kompenzovaná („léčitelná“). Přibližně čtvrtina pacientů s hemiparézou trpí mentální retardací lehčího či těžšího stupně.

Léčba spastické hemiparézy

Včasná rehabilitace Vojtovou metodou dokáže velmi často zásadně ovlivnit rozvoj hemiparézy a zvýšit tak naději kvalitní chůze. Pravděpodobnost maximální minimalizace projevů spasticity na dolní končetině je velmi vysoká, částečně lze obnovit úchopovou schopnost ruky jak v dětství, tak později.

Chirurgické řešení hemiparézy přichází také v úvahu, protože je však většina pacientů chodící, méně často dochází k hraniční deformaci kyčelních kloubů a nejčastější operací, jež je v případě hemiparézy indikována, je prolongace achillovky.

Ještě před indikací operace jsou však navrženy jiné léčebné postupy – v případě hemiparézy zejména se velké oblibě těší ortézy, které jsou používány v období nejintenzivnějšího růstu (u dětí předškolního věku), mají korigovat chůzi a zabraňovat rozvoji svalových kontraktur či v jejich důsledku vznikajících deformit chodidla.

Podobně jako také u všech ostatních spastických forem DMO se lze v léčbě hemiparézy přistoupit k aplikaci botulotoxinu za účelem uvolnění nejsilnějšího spazmu, jež znemožňuje kvalitní (stabilní) chůzi, je však třeba postupovat zejména v případě výskytu epilepsie velmi obezřetně. Roli botulotoxinu může svým vlivem na rovnováhu částečně zastoupit akupunktura.

 Vstup do diskuze

Upozornění

Portál detska-mozkova-obrna.cz obsahuje autorské články specialistů, rozhovory s nimi a také články vzniklé kompilací z veřejně dostupných zdrojů. Tyto články, jakožto rady a názory v diskuzním fóru, v žádném případě nenahrazují konzultaci s lékařem, ani lékařskou péči. Všechny informace zde uvedené nejsou konkrétním návodem na léčbu a jsou pouze obecným informačním materiálem. Autoři článků ani provozovatel tohoto serveru nenesou odpovědnost za jakékoli nerespektování tohoto upozornění.
Přebírání obsahu je možné jen po písemném svolení provozovatele portálu, společnosti PHK MARKETING s.r.o.

dětská mozková obrna

Adresa:
PHK MARKETING s.r.o.
Sokolovská 81/55
186 00 Praha 8
IČ 04024214

email: info@gynweb.cz

Pomáháme Nadačnímu fondu APOLENA. Nadační fond APOLENA podporuje moderní operační léčbu žen, které trpí závažnými gynekologickými onemocněními, a to na největším českém gynekologicko-endoskopickém pracovišti v Praze "U Apolináře". Zdravá děloha = zdravé dítě.
Více na www.apolena.eu.